Tato báseň vypráví o králi Lávrovi, který si nechával ostříhat své dlouhé vlasy vždy jednou za rok, a pak holiče nechal oběsit. Všichni ho kvůli tomu neměli rádi. Jednou padl los na Kukulína. Než královi začal stříhat vlasy, prosila ho jeho matka, ať ho nezabíjí, že její syn je jediné, co má. Král se slitoval, ale pod podmínkou, že Kukulín neprozradí, co uvidí pod jeho vlasy.
Kukulína toto tajemství tížilo, proto ho matka poslala do lesa za poustevníkem a ten mu poradil, aby to pošeptal vrbě. Kukulín to pošeptal staré vrbě na soutoku řek. Jednoho dne kolem této vrby šli muzikanti. Jeden z nich - Červíček - ztratil smyčec, a tak si utrhl proutek z vrby, právě z té vrby, do které Kukulín pošeptal královo tajemství. Jakmile začali muzikanti na královském plese hrát, začal smyčec vyřvávat na celý sál, jaké tajemství v něm bylo uschováno.
"Král Lávra má oslí uši, král Lávra je ušatec!"
Král ho nechal vyvést a myslel si, že se mu budou všichni smát. Ale naopak. Všichni si ho začali vážit, protože ještě nikdo na světě neměl krále, který pod vlasy schovává oslí uši.